Náboženská obec Církve československé husitské, U Výstaviště 10, 37005 České Budějovice – Čtyři Dvory IČ: 68549776; č.účtu: 0561297369/0800 Česká spořitelna a.s. 

Karel Filip – farář, zmocněnec diecézní rady, tel.773557979; pruhovanetricko@centrum.cz
 
Tento sbor je tu pro všechny hledající. 
Bohoslužby každou neděli  od 10.00 hodin .. Každou středu od 17.00 hodin - biblická hodina.  Možno si také domluvit  přípravu ke svátostem křtu, manželství a biřmování.   Nově: Káva o čtvrté - vždy ve středu od 16.00 hodin.(možno povídat si o různých tématech dle návrhů příchozích)

 Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 9.00 - 14.00; středa 14.00 - 16.00 hodin 

SLOVO Z HESEL JB NA ÚNOR 2020

"Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí" 1. Kor. 

Tento novozákonní text tenkrát i dnes dává křesťanům velkou svobodu. V době otroctví mohla tahle rada apoštola Pavla působit až velmi revolučně. Stejně tak v době poddaných a pánů v raném i pozdním středověku. Předpokládám, že Petr Chelčický jej znal a pokládal za podporu svých myšlenek o poddanství a nevolnictví jako uspořádání odporující Kristovu evangeliu.  Má co říci i dnes? Určitě, protože i dnes jsou lidé zotročováni těmi kteří mají moc a peníze. Ale promluvit může i do našich mezilidských vztahů. I dnes dávají někteří přednost lidem před Bohem. Hodnotový žebříček křesťana je však uspořádán jasně: Nejprve Bůh a pak lidé - ať už blízcí z rodiny nebo ze společenství. Náš život má být škola lásky. Mít rád však neznamená být otrokem lidí. Proto děti odcházejí z domova, aby se postavily na vlastní nohy. 

 Jestliže nás Kristus svou obětí vysvobodil, zůstaňme vnitřně svobodni.  Důležité je aby církev lidi vedla ke svobodě a ne je ujařmovala, jak tomu bylo po celá staletí.  To právě vyčítal Chelčický církvi, že místo, aby ve vztahu pánů a poddaných se stavěla na stranu poddaných, to udělala naopak a také panovala a ujařmovala i žila na úkor chudých. Bohnhoeffer ve svých dopisech z vězení které jsou vydány jako Cesta ke svobodě píše: Církev je církví jen tehdy, je-li tu pro druhé. Má-li nějak začít, musí všechno jmění rozdat potřebným. Faráři musí žít výhradně z dobrovolných darů sborů, eventuálně vykonávat nějaké  světské povolání. Církev se musí podílet na světských úkolech společenského života, ne jako panující, ale pomáhající a sloužící...  Jeho slovo nebylo vzato příliš vážně v žádné z velkých církví, ale možná, že přichází doba, kdy doba si tuto vynutí - třeba i v církvi naší..  

AKTIVITY V HUSOVĚ DOMĚ AJ. V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ

Bohoslužba: 5.1.; 12.1.; 19.1. (bez VP); 26.1.(zástup - dovolená); 2.2.; 9.2.; 16.2. (bez VP); 23.2. (bez VP) ; 1.3.; 8.3.; 15.3. (bez VP); 22.3.; 29.3.; 5.4.; 12.4.; 19.4.; 26.4.;...... 

Večer písní a modliteb ve středu 19.2. od 17.00 hodin; Příběh písně Ó jak věrný přítel Ježíš z našeho zpěvníku CČSH  č. 148; 

9..2. - výroční shromáždění od 11.00 hodin  

Důležité sdělení:  Od poloviny loňského roku dojíždím také do NO J. Hradec, konám tam bohoslužbu a snažím se o nutné opravy a úpravy na tamní budově. Také k této obci připadá náš kostelík v Příbrazi - i tam již byly dvě bohoslužby a rád bych pokračoval v nich, ale také v konání koncertů a evangelizačních pořadů.  K NO J. Hradec patří také velmi neperspektivní budova v Suchdole nad Lužnicí. Je velmi zanedbaná a budeme muset řešit její prodej či  pronájem. O počátku tohoto roku budu mít také na starosti sbor v Besednici s misijní stanicí ve Velešíně. Snad se podaří obnovit tam život.....  Nyní od ledna budeme vydávat malý zpravodaj pro všechny tyto tři farnosti, protože mám za to, že je důležité, abychom o sobě věděli. A  to jednak o dění v jednotlivých NO, ale také abychom si mohli sdělovat plány a aktivity v budoucnu.                                                                                                K. Filip  

Zpráva duchovního pro VS NO Č. Budějovice - Č. Dvory konané v neděli 9.2. od 11.00 h.

Milí přátelé, sestry a bratři, ohlížíme se za rokem 2019 a vyhlížíme to, co může přinést rok 2020. Ohlížíme se s vděčností  za to, co se podařilo i s pokorou, protože ne vždy jsme vykonali vše, co jsme vykonat mohli. Po stránce správy tohoto domu se povedlo: 

- s pomocí příspěvku diecézní rady jsme pořídili sprchu do WC v přízemí tj. máme novou koupelnu jako reservu pro nájemníky v 1. patře a zároveň pro využití návštěvníky Husova domu (ubytování v přízemí či pro brigádníky či duchovního)                                                        - v přízemí máme malou místnost na ubytování v letním období                                                - nakoupili jsme vybavení- oprava kolny také dost pokročila                                                       - vyklizení, omítky, zateplení- dovybavení bytu pro nájemnice - studentky                                  - udělali jsme si pak koncem roku radost - pořízením pianina

Po stránce duchovní správy :

- konaly se pravidelně bohoslužby i biblické hodiny jednou týdně, částečně s výpomocí sester jáhenek Gábiny a Helenky jednou měsíčně, kdy jsem míval dopolední bohoslužby v J. Hradci. Průměrná účast stále nepřekročila deset  na bohoslužby ani sedm na biblické hodiny.(Přesně je to..8,91 a 6.1 účastníků.) Zvláštním shromážděním jsou Večery písní a modliteb s prů-měrnou i stálou účastí 11 osob. Přesný tvar těchto setkání ještě stále hledáme... Přípravku na biřmování se nepodařilo dovést do konce. Nebyl konán křest. Pastorační činnost byla konána průběžně...často se zaměřením na lidi na okraji společnosti. Pro ty byly také určeny dvě setká-ní spojené s obědem - velikonoční a adventní. Stále pociťuji jako svůj nedostatek, že ne-navštěvuji lidi u nich doma a nedocházím do domovů důchodců. Mohl bych se vymlouvat, že toho mám moc - ale to neobstojí.

Po stránce financí: je sice k dispozici hospodářská zpráva, ale přesto konstatuji, že vzrostly příjmy příspěvků od členů,bohoslužebné sbírky a  také jiné příjmy jako dary vesměs účelové (na piano, koupelnu, aj.) Podařilo se zajistit obsazenost pronajímaných prostor a to i v létě a tak kromě splácení bezúročné půjčky od diecéze jsme mohli ještě mnohé opravit a pořídit - koupelna v přízemí, kolna, vybavení a piano.

Slavnosti patří k životu církve:  to v širší rovině značí, že každé bohoslužby jsou slavností. K tomu pak ještě patří další setkávání zpestřená např kulturním vystoupením. Pašije, Den matek, Díkůvzdání ,  Rozsvícení Moravské hvězdy a Adventní koncert - to vše přineslo povzbuzení a radost všem zúčastněným. Díky patří i Ondru Váchovi, chválící skupince, sboru Projekt sbor a dalším. Jsme také vděčni našim varhaníkům - Martinovi, Hance a v poslední době i Majce za doprovod při bohoslužbě.

Jak dál v tomto novém roce? Pokračovat v započatém a v lecčems se lepšit. Budeme zvyšovat splácenou částku diecézi, čeká nás dokončení kolny a zkrášlení zahrady.  Více se věnovat pastoraci a potřebným lidem. A také evangelizaci a to různými způsoby. Snad uděláme pokrok i v rozšíření činnosti neformální rady starších - nechci říkat po katolicku farní rady. Snad bude dále pověřena výpomocí sestra jáhenka Helenka, protože přeci jen budu spravovat v tomto roce tři náboženské obce. Ve všem odhodlání však především spoléhejme na pomoc Boží, našeho Pána Ježíše Krista a Ducha svatého.

                                                                        Zprávu předkládá Karel Filip - farář

P.S. Neměli bychom zapomínat po celý rok naplňovat odkaz Otců zakladatelů,  když už slavíme sto let od vzniku naší církve.



Příběh písně Amazing grace - Vzácná milost autora Johna Newtona.

Než se stal John Newton křesťanem, kazatelem a autorem mnohých písní prožil poměrně pestrý život. V jednu dobu byl i kapitánem otrokářské lodi.  A tam při jedné bouři prožil i své první přiblížení se Bohu, když se v úzkosti k němu začal modlit. Ještě nějakou dobu však zůstal kapitánem otrokářské lodi než prožil své úplné obrácení a uvěření v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele. Pak úplně změnil svůj život. Stal se kazatelem a napsal mnoho duchovních písní. Nejznámější z nich Amazing grace známe možná v podání Karla Gotta jako Už z hor zní zvon s vánočním textem.  Ve skutečnosti je to duchovní píseň - spirituál či gospel - jak se to vezme... Je jednou z nejvíce zpívaných křesťanských písní vůbec. Nazpívali ji a zpívají nejslavnější zpěváci v celém světě.V anglickém originále jsem ji poprvé slyšel v podání  Žany Bičevské na koncertě Spirituál kvintetu.. 

Znát milost Tvou, ten vzácný dar, i já hříšný teď smím. Bloudil jsem tmou, jak v bouři prám, teď nový den vidím.

Moci tak žít pár tisíc let, má píseň chval bude dál znít, stejná jak dřív když poprvé, lásce tvé já vzdal jsem svůj dík.

Známe už pád i trápení, blátem cest jít i výhní skal. Tvá milost dál jde před námi, jednou nás doma uvítá.

Znát milost tvou, ten vzácný dar, i já hříšný teď smím.Bloudil jsem tmou, jak v bouři prám, teď nový den vidím.

PRODEJ DÁRKOVÉHO ZBOŽÍ.. 

Keramika - také s křesťanskou tématikou. 

(křížky, hrnky, reliéfy aj.) 
 
Koupí pomůžete hendikepovaným lidem z CHD NAZARET.  a Chelčického domova s.L.

Vždy v úřední hodiny.



  

          Neslavné výročí patnáctého března

   Před pár dny jsem se začetl do vzpomínek mého dědy Matěje Filipa na dobu mládí i dobu pozdější, kdy začal hospodařit, přestavoval dům i vychovával s pracovitou manželkou Kateřinou svých pět dětí.  Ta vzpomínka  zahrnovala i smutnou zmínku o dědově mladším bratru Františkovi, který vykrvácel na bojišti první světové války. Sám děda prošel jak italskou tak ruskou frontou...Celý život si pak nesl vzpomínku na krutou podobu války i smutek po svém bratru, který padl v pouhých devatenácti letech. Jeho jméno je uvedeno na pomníčku v naší obci Jivno mezi dalšími  takto zbytečně zahynulými muži. V celé naší republice jsou rozsety podobné pomníky na připomínku těchto tragedií. Odhadem se dnes uvádí na dvě stě tisíc padlých v této válce se zemí českých.

      Je zřejmě vícero důvodů, proč podobné pomníčky  nepřipomínají všechny oběti druhé světové války. Přitom příběhy zahynulých občanů Československa jsou často hroznější i tím, že mezi nimi bylo mnoho žen, dětí a starých lidí. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí  německého nacismu zhruba 343 tisíc osob. Nejsou započteni ti, kteří zemřeli po osvobození na následky útrap okupace.  (Také nejsou započítáni sudetští Němci, kteří padli v řadách německého wermachtu na východní či západní frontě.)  

     Je tomu letos již osmdesát let ode dne patnáctého března, kdy začala zřejmě nejtemnější kapitola našich novodobých dějin. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava bylo obyvatelstvo podrobeno teroru německé okupační správy.  Gestapo ihned na začátku okupace pozatýkalo vedoucí sociální demokraty, komunisty, německé emigranty a veřejně činné antifašisty. Popravy začaly hned po 15.  březnu 1939. Dalším okruhem lidí určeným k likvidaci byli Židé, Romové a česká inteligence. Popravovalo se nejen za odbojovou činnost, ale také například za poslouchání zahraničního rozhlasu. Po vyhlášení stanného práva docházelo k masovému zatýkání a brutalitě, která měla zlomit český národ.  Známe  osud vesnic Lidice, Ležáky či Javoříčko. Mnoho vypálených vesnic se zmasakrovaným obyvatelstvem bylo také na Slovensku. Teror se stal zcela nekontrolovatelný na samém sklonku války. Událo se mnoho masakrů a odhadovaný počet  obětí takzvaných pochodů smrti činí deset tisíc osob.

     Patnáctý březen bychom každý rok měli prožívat v pietní vzpomínce na všechny, kteří během  německé okupace trpěli a zahynuli. A s pocitem vděčnosti k těm, kteří se proti brutálnímu násilí postavili i za cenu oběti vlastního života. Kéž se takové doby už nikdy nebudou opakovat v naší zemi ani jinde ve světě.

                                                                                                                            Karel Filip