Náboženská obec Církve československé husitské, U Výstaviště 10, 37005 České Budějovice – Čtyři Dvory IČ: 68549776; č.účtu: 0561297369/0800 Česká spořitelna a.s. 

Karel Filip – farář, zmocněnec diecézní rady, tel.773557979; pruhovanetricko@centrum.cz
 
Tento sbor je tu pro všechny hledající. 
Bohoslužby každou neděli  od 10.00 hodin .. Každou středu od 17.00 hodin - biblická hodina.  Možno si také domluvit zde přípravu ke svátostem křtu, manželství a biřmování. Probíhají přípravky k Večeři Páně, křtu a biřmování - možno se připojit.  Nově: Káva o čtvrté - vždy ve středu 16.00-17.00 hodin.(možno dát si zdarma kávu a povídat si o různých tématech dle návrhů příchozích)

 Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 9.00 - 14.00; středa 14.00 - 16.00 hodin 

SLOVO Z HESEL JB NA ČERVEN 2019

"Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem."   Přísloví 16,24

Nevím jak vy, ale já určitě jsem tímto textem zahanben. Tolikrát jsem se cítil oprávněn spíše kritizovat a poučovat než raději chvíli mlčet a pak říci nějaké užitečné a povzbu-zující slovo. Vždyť pravda byla na mé straně - tak jsem uvažoval. Je to jinak.  

A je to vlastně obrovský dar, když to pochopíme - totiž že my můžeme uzdravovat naše bližní. Pouhým vlídným slovem můžeme potěšit duši a dokonce uzdravovat kosti - tedy tělo těch, které potkáváme na cestě života. Nejsme včely, ale můžeme být  stejně jako ony užiteční.                                                           (fil)


Večerní písně a chvály v Husově domě -- středa 19.6. v 18.00 hodin. 

Příběh písně - Farther along 

Vznikla z pocitu nespravedlnosti, že se kolikrát hříšníkům daří a spravedliví strádají.

V zkouškách a v strázních, často se ptáme, proč má to dál tak napořád být                                a ti kdo stárnou bez chyb a bázně, sami si hřích svůj vždy odpustí.

Když lidé blízcí náhle odchází, světlo se ztrácí, pustý je dům                                                        slunce dál svítí i těm, kdo frází skrýt chtějí bídu bezbožných dnů.

Ref: Málo dnů zbývá, světlo se ztrácí, málo dnů zbývá, marně se ptát                                         Vyjdi ze stínů na slunce zpátky, čekej tu chvíli, kdy víc budem znát

Být k smrti věrný, jak nám Pán říká, po nebi toužit, na zemi žít                                                     Útrapy všech dní, bolest co svírá, v nádherný bráně nepoznáš víc.

Ref:

Příběh písně Amazing grace - Vzácná milost autora Johna Newtona.

Než se stal John Newton křesťanem, kazatelem a autorem mnohých písní prožil poměrně pestrý život. V jednu dobu byl i kapitánem otrokářské lodi.  A tam při jedné bouři prožil i své první přiblížení se Bohu, když se v úzkosti k němu začal modlit. Ještě nějakou dobu však zůstal kapitánem otrokářské lodi než prožil své úplné obrácení a uvěření v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele. Pak úplně změnil svůj život. Stal se kazatelem a napsal mnoho duchovních písní. Nejznámější z nich Amazing grace známe možná v podání Karla Gotta jako Už z hor zní zvon s vánočním textem.  Ve skutečnosti je to duchovní píseň - spirituál či gospel - jak se to vezme... Je jednou z nejvíce zpívaných křesťanských písní vůbec. Nazpívali ji a zpívají nejslavnější zpěváci v celém světě.V anglickém originále jsem ji poprvé slyšel v podání  Žany Bičevské na koncertě Spirituál kvintetu.. Na Noci kostelů si ji pustíme v nevšedním podání.  viz.odkaz..:

PRODEJ DÁRKOVÉHO ZBOŽÍ.. 

Keramika - také s křesťanskou tématikou. 

(křížky, hrnky, reliéfy aj.) 
 
Koupí pomůžete hendikepovaným lidem z CHD NAZARET.  a Chelčického domova s.L.

Vždy v úřední hodiny.



  

          Neslavné výročí patnáctého března

   Před pár dny jsem se začetl do vzpomínek mého dědy Matěje Filipa na dobu mládí i dobu pozdější, kdy začal hospodařit, přestavoval dům i vychovával s pracovitou manželkou Kateřinou svých pět dětí.  Ta vzpomínka  zahrnovala i smutnou zmínku o dědově mladším bratru Františkovi, který vykrvácel na bojišti první světové války. Sám děda prošel jak italskou tak ruskou frontou...Celý život si pak nesl vzpomínku na krutou podobu války i smutek po svém bratru, který padl v pouhých devatenácti letech. Jeho jméno je uvedeno na pomníčku v naší obci Jivno mezi dalšími  takto zbytečně zahynulými muži. V celé naší republice jsou rozsety podobné pomníky na připomínku těchto tragedií. Odhadem se dnes uvádí na dvě stě tisíc padlých v této válce se zemí českých.

      Je zřejmě vícero důvodů, proč podobné pomníčky  nepřipomínají všechny oběti druhé světové války. Přitom příběhy zahynulých občanů Československa jsou často hroznější i tím, že mezi nimi bylo mnoho žen, dětí a starých lidí. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí  německého nacismu zhruba 343 tisíc osob. Nejsou započteni ti, kteří zemřeli po osvobození na následky útrap okupace.  (Také nejsou započítáni sudetští Němci, kteří padli v řadách německého wermachtu na východní či západní frontě.)  

     Je tomu letos již osmdesát let ode dne patnáctého března, kdy začala zřejmě nejtemnější kapitola našich novodobých dějin. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava bylo obyvatelstvo podrobeno teroru německé okupační správy.  Gestapo ihned na začátku okupace pozatýkalo vedoucí sociální demokraty, komunisty, německé emigranty a veřejně činné antifašisty. Popravy začaly hned po 15.  březnu 1939. Dalším okruhem lidí určeným k likvidaci byli Židé, Romové a česká inteligence. Popravovalo se nejen za odbojovou činnost, ale také například za poslouchání zahraničního rozhlasu. Po vyhlášení stanného práva docházelo k masovému zatýkání a brutalitě, která měla zlomit český národ.  Známe  osud vesnic Lidice, Ležáky či Javoříčko. Mnoho vypálených vesnic se zmasakrovaným obyvatelstvem bylo také na Slovensku. Teror se stal zcela nekontrolovatelný na samém sklonku války. Událo se mnoho masakrů a odhadovaný počet  obětí takzvaných pochodů smrti činí deset tisíc osob.

     Patnáctý březen bychom každý rok měli prožívat v pietní vzpomínce na všechny, kteří během  německé okupace trpěli a zahynuli. A s pocitem vděčnosti k těm, kteří se proti brutálnímu násilí postavili i za cenu oběti vlastního života. Kéž se takové doby už nikdy nebudou opakovat v naší zemi ani jinde ve světě.

                                                                                                                            Karel Filip