Karel Filip – farář, zmocněnec diecézní rady, tel.773557979; pruhovanetricko@centrum.cz
Úřední hodiny: úterý a čtvrtek 9.00 - 14.00; středa 14.00 - 16.00 hodin
SLOVO Z HESEL JB NA ŘÍJEN 2019
"Prokazuj milosrdenství podle toho, jak hodně máš; máš-li málo, neboj se prokazovat milosrdenství i z mála." Tóbit 4,8
Víme od Ježíše, že v nebi se počítá jinými počty a groš chudé vdovy má větší hodnotu než tisíce z přebytku bohatého člověka. Text na tento měsíc nás navíc vybízí, abychom se nebáli být milosrdní, i když jsme třeba již starší a tolik toho nezvládneme. Ono někdy stačí mít laskavý hlas nebo pohled a k tomu mnoho sil ani momentální dispozice nepotřebujeme. Na straně druhé, když už nějaké schopnosti máme, tak je využijme. Nebuďme nikomu nic dlužni leda Bohu svou lásku k Němu. Zkusme mít alespoň malý přebytek, abychom mohli něco udělat pro naše bližní, když budou potřebovat pomoci...
AKTIVITY V HUSOVĚ DOMĚ DO KONCE ROKU 2019
Chvály jednou měsíčně zpravidla středa od 17.00 hodin.
Díkůvzdání za úrodu - neděle 20.10. od 15.00 hodin
Památka zesnulých - neděle 3.11. při bohoslužbě v 10.00 hodin
Začátek adventu rozsvícení Moravské hvězdy - zpívání - ne 1.12. od 16,30 hodin
Adventní divadelní představení - neděle 22.12. od 15.00 hodin
Štědrý den - půlnoční bohoslužba - hodina bude upřesněna
Boží Hod vánoční - bohoslužba od 10.00 hodin
Silvestr - děkovná pobožnost k závěru občanského roku - 16.00 hodin
Příběh písně - Ó Lásko (O Love - G. Matheson) zpěvník CČSH č. 47
Skotský kněz, filosof a básník George Matheson (1842 - 1906) text písně napsal během několika málo minut v bolavý den, ve kterém se dozvěděl nejen lékařskou zprávu, že zrak,o který přišel, se mu již nevrátí, ale i to, že jej kvůli tomu opouští jeho snoubenka. Také melodie podle jejího autora A. L. Peace (1844 - 1912) vznikla jakoby vytryskla během chvíle."Inkoust první noty sotva oschl, když jsem už melodii dokončoval." Píseň je v mnoha křesťanských zpěvnících různých církví a dodnes ji zpívá na koncertech mnoho pěveckých sborů i zpěváků.
Příběh písně - Farther along
Vznikla z pocitu nespravedlnosti, že se kolikrát hříšníkům daří a spravedliví strádají.
V zkouškách a v strázních, často se ptáme, proč má to dál tak napořád být a ti kdo stárnou bez chyb a bázně, sami si hřích svůj vždy odpustí.
Když lidé blízcí náhle odchází, světlo se ztrácí, pustý je dům slunce dál svítí i těm, kdo frází skrýt chtějí bídu bezbožných dnů.
Ref: Málo dnů zbývá, světlo se ztrácí, málo dnů zbývá, marně se ptát Vyjdi ze stínů na slunce zpátky, čekej tu chvíli, kdy víc budem znát
Být k smrti věrný, jak nám Pán říká, po nebi toužit, na zemi žít Útrapy všech dní, bolest co svírá, v nádherný bráně nepoznáš víc.
Ref:
Příběh písně Amazing grace - Vzácná milost autora Johna Newtona.
Než se stal John Newton křesťanem, kazatelem a autorem mnohých písní prožil poměrně pestrý život. V jednu dobu byl i kapitánem otrokářské lodi. A tam při jedné bouři prožil i své první přiblížení se Bohu, když se v úzkosti k němu začal modlit. Ještě nějakou dobu však zůstal kapitánem otrokářské lodi než prožil své úplné obrácení a uvěření v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele. Pak úplně změnil svůj život. Stal se kazatelem a napsal mnoho duchovních písní. Nejznámější z nich Amazing grace známe možná v podání Karla Gotta jako Už z hor zní zvon s vánočním textem. Ve skutečnosti je to duchovní píseň - spirituál či gospel - jak se to vezme... Je jednou z nejvíce zpívaných křesťanských písní vůbec. Nazpívali ji a zpívají nejslavnější zpěváci v celém světě.V anglickém originále jsem ji poprvé slyšel v podání Žany Bičevské na koncertě Spirituál kvintetu.. Na Noci kostelů si ji pustíme v nevšedním podání. viz.odkaz..:
Keramika - také s křesťanskou tématikou.
(křížky, hrnky, reliéfy aj.)
Koupí pomůžete hendikepovaným lidem z CHD NAZARET. a Chelčického domova s.L.
Vždy v úřední hodiny.
Neslavné výročí patnáctého března
Před pár dny jsem se začetl do vzpomínek mého dědy Matěje Filipa na dobu mládí i dobu pozdější, kdy začal hospodařit, přestavoval dům i vychovával s pracovitou manželkou Kateřinou svých pět dětí. Ta vzpomínka zahrnovala i smutnou zmínku o dědově mladším bratru Františkovi, který vykrvácel na bojišti první světové války. Sám děda prošel jak italskou tak ruskou frontou...Celý život si pak nesl vzpomínku na krutou podobu války i smutek po svém bratru, který padl v pouhých devatenácti letech. Jeho jméno je uvedeno na pomníčku v naší obci Jivno mezi dalšími takto zbytečně zahynulými muži. V celé naší republice jsou rozsety podobné pomníky na připomínku těchto tragedií. Odhadem se dnes uvádí na dvě stě tisíc padlých v této válce se zemí českých.
Je zřejmě vícero důvodů, proč podobné pomníčky nepřipomínají všechny oběti druhé světové války. Přitom příběhy zahynulých občanů Československa jsou často hroznější i tím, že mezi nimi bylo mnoho žen, dětí a starých lidí. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob. Nejsou započteni ti, kteří zemřeli po osvobození na následky útrap okupace. (Také nejsou započítáni sudetští Němci, kteří padli v řadách německého wermachtu na východní či západní frontě.)
Je tomu letos již osmdesát let ode dne patnáctého března, kdy začala zřejmě nejtemnější kapitola našich novodobých dějin. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava bylo obyvatelstvo podrobeno teroru německé okupační správy. Gestapo ihned na začátku okupace pozatýkalo vedoucí sociální demokraty, komunisty, německé emigranty a veřejně činné antifašisty. Popravy začaly hned po 15. březnu 1939. Dalším okruhem lidí určeným k likvidaci byli Židé, Romové a česká inteligence. Popravovalo se nejen za odbojovou činnost, ale také například za poslouchání zahraničního rozhlasu. Po vyhlášení stanného práva docházelo k masovému zatýkání a brutalitě, která měla zlomit český národ. Známe osud vesnic Lidice, Ležáky či Javoříčko. Mnoho vypálených vesnic se zmasakrovaným obyvatelstvem bylo také na Slovensku. Teror se stal zcela nekontrolovatelný na samém sklonku války. Událo se mnoho masakrů a odhadovaný počet obětí takzvaných pochodů smrti činí deset tisíc osob.
Patnáctý březen bychom každý rok měli prožívat v pietní vzpomínce na všechny, kteří během německé okupace trpěli a zahynuli. A s pocitem vděčnosti k těm, kteří se proti brutálnímu násilí postavili i za cenu oběti vlastního života. Kéž se takové doby už nikdy nebudou opakovat v naší zemi ani jinde ve světě.
Karel Filip
