Náboženská obec Církve československé husitské, U Výstaviště 10, 37005 České Budějovice – Čtyři Dvory IČ: 68549776; č.účtu: 0561297369/0800 Česká spořitelna a.s. 


Karel Filip – farář, zmocněnec diecézní rady, tel.773557979; pruhovanetricko@centrum.cz
 
Tento sbor je tu pro všechny hledající. 
Bohoslužby každou neděli  od 10.00 hodin .. Každou středu od 17.00 hodin - biblická hodina.  Možno si také domluvit  přípravu ke svátostem křtu, manželství a biřmování.   Nově: Káva o čtvrté - vždy ve středu od 16.00 hodin.(možno povídat si o různých tématech dle návrhů příchozích)

Texty z Hesel Jednoty bratrské na září 2020: "V Kristu Bůh usmířil svět se sebou. "
Stačí tak málo - jen toto usmíření přijmout. I to je pro někoho mnoho. Jestliže však spásu v Ježíši Kristu přijmeme a necháme se usmířit s Bohem, pak nám naše vděčné srdce dovolí odpouštět našim bližním. Těm, kteří se  proti nám nějak provinili a naše odpuštění rádi přijmou....

 Úřední hodiny: aktuálně od 15.3. do odvolání - úterý 9.00-12.00  a středa 14.00 - 16.00 v Husově domě - ČB; pátek 10.00 - 15.00 v J. Hradci a ve čtvrtek v  10.00 - 14.00 v Besednici.

Budu také k dispozici na telefonu (773557979) nebo mailem. Aktuální dění je možno sledovat na těchto stránkách: www.husuvdum.cz 

Nastává rozvolnění opatření proti koronavirové nákaze a také my budeme zvolna obnovovat bohoslužby.  

V Husově domě - poprvé v neděli 10. května (Den matek) v 10.00 hodin

V J. Hradci - poprvé v neděli 17.května v 15.00 hodin.

V Besednice - poprvé v sobotu 13. června v 10.00 hodin.

Upozornění: Bude konáno za dodržení hygienických opatření, při zachování  odstupů 1,5 m, bez podávání rukou atd.  Přijímání bude zajištěno bezpečným způsobem. Káva bude podávána po bohoslužbě na zahradě.

Večer písní a modliteb - 16.9. od 17.00 hodin  - modlitebna Husova domu - možno poté najít na facebooku skupiny Husův dům.

Noc kostelů 2020  se konala také u nás v Husově domě a to v pátek 12.6. a zároveň v Husově sboru v J. Hradci

18.00 - otevřeno, káva na zahradě; 19.00 - vernisáž tří výstavek (zkameněliny a minerály, obrazy a kresby a prodejní výstavka výrobků Nazaretu); 19.15 - prohlídka výstavek, pohoštění, rozhovory; 20.00 - "potlach" u táborového ohně na zahradě s písničkou. ); 22.00 - ztišení, Otče náš a večerka...  (záznam možno shlédnout na facebooku skupiny Husův dům)


Příběh písně Amazing grace - Vzácná milost autora Johna Newtona.

Než se stal John Newton křesťanem, kazatelem a autorem mnohých písní prožil poměrně pestrý život. V jednu dobu byl i kapitánem otrokářské lodi.  A tam při jedné bouři prožil i své první přiblížení se Bohu, když se v úzkosti k němu začal modlit. Ještě nějakou dobu však zůstal kapitánem otrokářské lodi než prožil své úplné obrácení a uvěření v Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele. Pak úplně změnil svůj život. Stal se kazatelem a napsal mnoho duchovních písní. Nejznámější z nich Amazing grace známe možná v podání Karla Gotta jako Už z hor zní zvon s vánočním textem.  Ve skutečnosti je to duchovní píseň - spirituál či gospel - jak se to vezme... Je jednou z nejvíce zpívaných křesťanských písní vůbec. Nazpívali ji a zpívají nejslavnější zpěváci v celém světě.V anglickém originále jsem ji poprvé slyšel v podání  Žany Bičevské na koncertě Spirituál kvintetu.. 

Znát milost Tvou, ten vzácný dar, i já hříšný teď smím. Bloudíval tmou, bouří můj prám, teď nový den vidím.

Pár tisíc let,moci tak žít,  má píseň chval bude znít dál, stejná jak dřív kdy poprvé, lásce tvé já dík svůj jsem vzdal.

Známe už pád i trápení, blátem cest jít i výhní skal. Tvá milost dál jde před námi, jednou nás doma uvítá.

Znát milost tvou, ten vzácný dar, i já hříšný teď smím. Bloudil jsem tmou, jak v bouři prám, teď nový den vidím.

PRODEJ DÁRKOVÉHO ZBOŽÍ.. 

Keramika - také s křesťanskou tématikou. 

(křížky, hrnky, reliéfy aj.) 
 
Koupí pomůžete hendikepovaným lidem z CHD NAZARET.  a Chelčického domova s.L.

Vždy v úřední hodiny.



  

          Neslavné výročí patnáctého března

   Před pár dny jsem se začetl do vzpomínek mého dědy Matěje Filipa na dobu mládí i dobu pozdější, kdy začal hospodařit, přestavoval dům i vychovával s pracovitou manželkou Kateřinou svých pět dětí.  Ta vzpomínka  zahrnovala i smutnou zmínku o dědově mladším bratru Františkovi, který vykrvácel na bojišti první světové války. Sám děda prošel jak italskou tak ruskou frontou...Celý život si pak nesl vzpomínku na krutou podobu války i smutek po svém bratru, který padl v pouhých devatenácti letech. Jeho jméno je uvedeno na pomníčku v naší obci Jivno mezi dalšími  takto zbytečně zahynulými muži. V celé naší republice jsou rozsety podobné pomníky na připomínku těchto tragedií. Odhadem se dnes uvádí na dvě stě tisíc padlých v této válce se zemí českých.

      Je zřejmě vícero důvodů, proč podobné pomníčky  nepřipomínají všechny oběti druhé světové války. Přitom příběhy zahynulých občanů Československa jsou často hroznější i tím, že mezi nimi bylo mnoho žen, dětí a starých lidí. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí  německého nacismu zhruba 343 tisíc osob. Nejsou započteni ti, kteří zemřeli po osvobození na následky útrap okupace.  (Také nejsou započítáni sudetští Němci, kteří padli v řadách německého wermachtu na východní či západní frontě.)  

     Je tomu letos již osmdesát let ode dne patnáctého března, kdy začala zřejmě nejtemnější kapitola našich novodobých dějin. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava bylo obyvatelstvo podrobeno teroru německé okupační správy.  Gestapo ihned na začátku okupace pozatýkalo vedoucí sociální demokraty, komunisty, německé emigranty a veřejně činné antifašisty. Popravy začaly hned po 15.  březnu 1939. Dalším okruhem lidí určeným k likvidaci byli Židé, Romové a česká inteligence. Popravovalo se nejen za odbojovou činnost, ale také například za poslouchání zahraničního rozhlasu. Po vyhlášení stanného práva docházelo k masovému zatýkání a brutalitě, která měla zlomit český národ.  Známe  osud vesnic Lidice, Ležáky či Javoříčko. Mnoho vypálených vesnic se zmasakrovaným obyvatelstvem bylo také na Slovensku. Teror se stal zcela nekontrolovatelný na samém sklonku války. Událo se mnoho masakrů a odhadovaný počet  obětí takzvaných pochodů smrti činí deset tisíc osob.

     Patnáctý březen bychom každý rok měli prožívat v pietní vzpomínce na všechny, kteří během  německé okupace trpěli a zahynuli. A s pocitem vděčnosti k těm, kteří se proti brutálnímu násilí postavili i za cenu oběti vlastního života. Kéž se takové doby už nikdy nebudou opakovat v naší zemi ani jinde ve světě.

                                                                                                                            Karel Filip