Pro všední den
Dnes se vynasnažím prožít den, v němž nebudu chtít vyřešit všechny problémy svého života najednou.
Dnes věnuji péči svému vystupování, budu se chovat důstojně. Nikoho nebudu kritizovat. Nebudu chování jiných napravovat – jen to svoje.
Dnes budu jistě šťasten vědomím, že jsem stvořen pro štěstí, které je mi dáno nejen pro onen, ale i pro tento svět.
Dnes se přizpůsobím okolnostem a nebudu chtít, aby se okolnosti přizpůsobily mým přáním
Dnes věnuji deset minut svého času dobré četbě.
Dnes když udělám dobrý skutek, nebudu o tom nikomu vyprávět.
Dnes udělám něco, co se mi udělat nechce. Pokud mi to bude proti mysli, vynasnažím se, aby to nikdo nepoznal.
Dnes si určím pevný program. Snad se jím nebudu pevně řídit, ale stanovím si jej. A vyvaruji se dvojího zla: spěchu a nerozhodnosti.
Dnes budu věřit, že Boží prozřetelnost o mne pečuje jako by nebylo jiného člověka na světě.
Dnes se budu radovat beze strachu, ze všeho co je krásné.
Dnes ……
Jiří Wolker Ukřižované srdce
Srdce ukřižované na dřevěném kříži
předevčírem zemřelo.
I sňali je a do země vložili,
slzami zalili
a srdce vzklíčilo
dnes ráno.
Červený květ
chodí po zemi a po nebi,
Pána Boha velebí
v nevěstincích a kasárnách,
v předměstských domcích a továrnách
a říká celému svěqtu:
"Jsem láska a kvetu
ranou otevřenou,
aby všichni nevěřící,
železným životem rozbiti,
mohli v ní prsty vložiti.