slovo na září

Henryho bourák  (z knihy Pokora Guy Gilberta)

Vzpomínám si na jednoho chlapíka z Kaledonie - Henry , inženýr.  Vezl mě autem. Jel jsem na přednášku. Ta jeho plechovka byla skutečně hrozná. Dost jsem se podivoval. Se svým platem inženýra by si mohl pořídit slušnější auto, možná i docela pěkné. Tohle, co měl, bylo natolik rozpadlé, že jsem s obtížemi udržel v zatáčkách dveře. Vysvětlil mi, že se se svou partnerkou rozhodli žít skromně. Musel už jako mladý makat, aby si zaplatil školu a raději věnoval své peníze na studium svých dětí. Dobrovolně si to auto nechal  - jako určité znamení.  Přál si zkrátka podělit se s ostatními.