slovo na duben

Sadhu Sundar Singh O modlitbě 

Když jsem cestoval v Beludžistanu, přišel jsem do vesnice, do níž musila být přinášena voda ze vzdálenosti 3 mil, protože v místě nebylo pramene ani studny. Jednoho dne se vyskytl muž, který připadl na plán, o němž se mnou mluvil. Měl dva syny, které vyzval, aby překopali jisté pole. Řekl jim, že je tam ukryt poklad. Oni si mysleli, že tam naleznou zlato a stříbro a 4 dny kopali od rána do večera. Čtvrtého dne byli velmi unaveni. "I kdybychom nalezli zlato a stříbro, svou žízeň nemůžeme uhasit. Voda je nejdůležitější." Náhle vyrazil pramen vody. Jak byli nyní šťastni.  Jeden hned běžel k otci, aby mu oznámil, co nalezli. Tu odpověděl otec: "Neřekl jsem vám: Jděte a hledejte vodu, protože jsem dobře věděl, že byste nepracovali pro celou vesnici. Protože jsem řekl, že je tam poklad, šli jste. Mým úmyslem bylo, abyste šli kvůli zlatu a stříbru, ale abyste nalezli něco mnohem vzácnějšího.  Kopání bylo pro vás dobrý tělesným cvičením a mimoto jste nalezli ještě vodu."  Právě tak je tomu s modlitbou. Modlitba je cvičení, právě tak jako kopání.  Činí nás odolnějšími vůči pokušením.  Ale pomocí modlitby nalézáme daleko vzácnější poklad. Stvořitele všech věcí, pramen pravého života.